Hladová zeď


Nemá jméno podle toho, že by sama požírala kolemjdoucí nebo z ní výletníci ukusovali, ale podle dávné legendy. V době její dostavby (1361) v Praze vypukl hladomor a Karel IV k ní měl přizvat pražskou chudinu a zajistit jí tak obživu. Podle Bohuslava Balbína prý císař  dokonce „oblekna haleny dělnické…při stavbě pracoval po několik hodin denně“. Tolik legenda. Výstavba hladové zdi byla ve  skutečnosti součástí široké výstavby pražského opevnění a Karel si na ni dokonce musel vypůjčit od pražských měšťanů. Táhla se od Vltavy po Strahov a dál až  k Hradčanům. Byla opatřena cimbuřími a předsunutými věžemi, které byly obývány stálou posádkou střelců. Ti se měli průběžně cvičit ve střelbě, byli vyjmuti z placení daní a živili se prodejem luků a samostřílů na jarmarcích. Karlův syn Václav jim privilegia potvrdil a ještě je rozšířil o povolení stavět mezi věžemi vlastní domky a zřízovat si zahrádky.

Hradby byly na několika místech proraženy městskou branou, z nichž jedna stála i pod Petřínským vrchem. Říkalo se jí Újezdská (viz. obrázek) a otevírala se v pět hodin ráno a o deváté večer se zavírala a zajišťovala petlicí a zasouvací závorou. Hradby vydržely v nezměněné podobě až do třicetileté války, kdy se pro tehdejší palné zbraně ukázaly jako příliš slabé. V roce 1643 postavili na Petříně studenti z pražského Klementina tzv. šance, tedy hliněné valy předsunuté před vlastní hradbu. I tyto úpravy se ale ukázaly jako zbytečné. V roce 1648 je při nečekaném nočním útoku překročila švédská  armáda generála Königsmarka a téměř bez boje obsadila hlavní město.

Dalšímu zesílení opevnění se původní hladové zdi téměř nedotklo. Po roce 1650 před ní vznikla hliněná  valba převyšující vlastní zeď a úsek na svahu a ke Strahovu byl chráněn sedmi pevnostními věžemi (bastiony). Újezdskou bránu např. chránil bastion č. 3 sv. Dominika. Měl několik teras, které umožňovali lepší pohyb obránců a možnost odstřelovat nepřítele z několika výškových stupňů. Jeden z bastionů tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny.
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že vstupní branou do NP České Švýcarsko je malebná obec Hřensko? Můžete se odsud vydat na proslulou Pravčickou bránu, nebo si užít projížďku na loďkách mezi soutěskami řeky Kamenice.



Přidat hotel 

Vybíráme z fotogalerie

Staré pohlednice