Petřínské podzemí

Vyjdeme-li z toho principu, že v tomto světě je ukryt svět
mnohem větší než ten, který se jeví na povrchu,
lze předpokládat,že v tomto světě je ukryt
Petřín mnohem větší, než si lze vůbec představit.

Z deníkových záznamů Reguly Pragensis

Petřín ukrývá více než kilometr štol, hřbitovy, mumie, lastury i pravěké vodní příšery; Důchodci se tu procházejí po dně křídového moře, milenci napodobují pohyb vybuchujících sopek, které tu v prvohorách vyvrhovaly z útrob žhavé magma a rodinky s dětmi cupitají po hlíně, skropené krví ze středověkých popravišť. Kdyby jen tušili!

Prehistorie petřína

Dříve byl Petřín vlastně všude. Vrch je totiž ostrůvkem původní  paroviny, která byla ke konci třetihor a čtvrtohor zničena erozí. Tato mírně zvlněná rovina začala vznikat před 500 milióny let a z prvohor také pocházejí lávové vyvřeliny, které můžete dodnes vidět v Seminářské zahradě. Nesouvislá uhelná vrstva, která je uložena ve výšce 286 m, je zbytkem subtropického pralesa, který pokrýval Petřín před více než sto miliony let. Poté se pražský vrch ocitl pod hladinou teplého křídového moře, ve kterém se prohánělo množství hlavonožců, žraloků a raků. Z archeologických nálezů bylo z tohoto období popsáno více než 120 druhů živočichů. Mezi nejzajímavější patří lebka krokodýlovitého ještěra mosasaura, kterého můžete vidět na obrázku. Mosasauři byli až 17 metrů  dlouzí, ale vzdor velikosti byli vynikající plavci. Při lovu pravděpodobně užívali stejnou taktiku jako jejich potomci varani. Vyčkávali na kořist, a když se ocitla na dosah, střelhbitě vyrazili a po pár tempech ji rozdrtili mezi třičtvrtěmetrovými čelistmi.

Petřín pohřební

Pod Petřínem odpočívá stovky nebožtíků. Na hřbitovy se většinou narazilo náhodou a na místech, kdy by je nikdo neočekával. Jeden z nich byl odkryt nedaleko dolní stanice lanovky a podle nálezu milodarů (např.keramický hrnek), byl datován k 9. století. Další rozsáhlé pohřebiště bylo odkryto v severní petřínské stráni u Vratislavského paláce. Pří průzkumu byla objevena více než stovka hrobů z rozmezí 10. až 13. století. Největší vzrušení vzbudily dva hroby, jejichž kostry měly useknutou hlavu  a hruď zatíženou opukovým balvanem. Jedna patřila cca pětiletému dítěti, které zřejmě trpělo anémií a kostra muže z druhého hrobu vykazovala anatomické zvláštnosti. Měla pochroumanou páteř a prasklinu v levé části lebky, způsobenou zraněním. Oba pohřby vykazují typický protivampýrský zásah. Neznamená to, že by nebožtíci byly zaživa upíry, ale podezření z vampyrismu po smrti vzbuzovali. Zatížení kamenem mělo totiž „nemrtvého“ udržet v hrobě.

Další pohřebiště se nachází na východním úpatí Petřína u někdejšího kostela sv. Vavřince pod Petřínem. Pod lodí kostelíka byla skrze vyražený otvor prozkoumána krypta, kde pravděpodobně řádili vykradači hrobů. Lidské pozůstatky jsou tu rozházeny po zemi spolu s úlomky rakví a potrhanými částmi rubášů. Za morové epidemie v roce 1582 byli nebožtíci ukládáni do pohřebiště, které se nachází ve svahu nedaleko dnešní Karmelitské ulice a další hřbitov byl založen v místě chrámu P. Marie Vítězné. Mrtví zřejmě měli místní lokalitu v oblibě, neboť v roce 1666 byla pod chrámem vybudována rozsáhlá krypta. Je v ní pohřbeno více než 300 karmelitánskcých mnichů, ale i řada významných učenců, šlechticů a generálů. Zdejší suchý vzduch způsobil konzervaci pozůstatků a několik zesnulých tak bylo uchováno přirozenou mumifikací. Mezi nejznámější mumie patří někdejší rektor Karlovy univerzity Jan Lev z Ersfeldu a karmelitánská jeptiška.

Podzemní štoly

Petřínský vrch je prošpikován 18 podzemními štolami a nejdelší z nich je dlouhá 365 metrů. Štoly vznikali od středověku dík dobývání uhlí, železných rud a keramických surovin, většina ale slouží k odvádění vody.Jak píše Jan Zavřel, Petřín je jako „nacucaná houba v centru města“. Z nitra vrchu vytéká stovky pramenů, ústících na povrchu nebo přímo do štol. Mezi nejkrásnější patří tzv. štola Železitá, ve které najdete i malé jezírko a krápníky přecházející v barvách od zelené do rudé. Jedna ze štol je dokonce přístupná. Nese technické označení štola XXII a můžete v ní shlédnout výstavu fotografií z Podzemní Prahy.

Štola XXII

Otevírací doba:
Každy víkend od poloviny dubna do konce října od 10 hod do 17 hod

Štola se nachází v Lobkovické zahradě na Petříně se nachází těsně u tzv. vyhlídkové cesty, která vede od stanice lanovky Nebozízek směrem na Úvoz.
Když půjdete Vlašskou ulicí a Petřínskými schody, dostanete se sem také. Štola je na palouku v dohledu od pomníku J. Vrchlického.



Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že jeden z nejnavštěvovanějších moravských hradů Pernštejn ukrývá prokleté zrcadlo? Kdo se do něj podívá, do roka a do dne ztratí veškerou krásu. Zrcátko zde zbylo po marnivé komorné, která se své krásy nemohla nabažit tak dlouho, až zmeškala modlitby a skončila v pekle.



Přidat hotel 

Vybíráme z fotogalerie

Staré pohlednice